Stop Greyhound Raceing! Proč jsem se stala dočasnou maminkou pejska...

Trošku netradiční článek. Ale ráda bych Vám sdělila něco o tom co mě zajímá, co mě trápí a v co se snažím změnit.

Mám doma 4 psy a jsem jak pejskař, tak živočichář od myšek po slony. Hrozně trpím, když vidím jak se lidi dokážou chovat ke zvířatům. Na svém facebooku se snažím sdílet různé adopce psů, nebo propagovat humánnost apod. Ale jednou jsem se rozhodla, že je to málo, že musím nutně něco udělat a tak jsem dočasně adoptovala chrta z Irska, na dobu, než se mu najde stálý domov.

Když se řekne:
- Irsko… není jen dobrá whisky a zelené louky.
- Španělsko… nemáme na mysli jen olivy, slunce a Gaudiho.
Jsou to také chrti v úzkých a jejich smutný osud.

V Irsku jsou chrti neboli Grayhounds používáni na psí dostihy. O tom už asi každý slyšel. Ovšem co se děje s pejsky, kteří už nevykazují dostihové výsledky? No nic, putují do útulku. To by samo o sobě nebylo tak děsivé jako fakt, že pokud si někdo pejska z útulku nevezme do 3 měsíců, tak se nechá utratit. Ročně jich tam takto utratí tisíce! Proto organizace, jako například Chrti v nouzi dovážejí chrty z útulků sem do ČR, a hledají jim domovy. Pokud možno stálé, ale když není stálý, tak alespoň dočasný, jako jsem mohla nabídnout já.

Ano, nemůžu jim pomoct všem, ale řekla jsem si, že kdyby každý, kdo může pomohl jednomu, tak to změní hodně.

Proto bych Vás ráda touto cestou vybídla, koukněte na jejich stránky Chrti v nouzi a pokud nemůžete adoptovat, tak třeba jen sdílejte. Třeba se to dostane k někomu kdo adoptovat může.

Jak to probíhalo u mě?

Kontaktovala jsem paní Štěpánku z Chrtů v Nouzi, že bych měla zájem pomoct. Sice jen dočasně, ale aspoň tak. Vyplnila jsem dotazník. A shodou okolností zrovinka potřebovali jedno chrťáka umístit do dočasné péče. Dozvěděla jsem se, že se jmenuje Doc (čti Dok) a že si ho mám vyzvednout. Do týdne jsem měla Dokíska doma. :) Byl v hrozném stavu a měl trávicí potíže. Nakonec jsme mu se Štěpánkou našli krmení co mu vyhovovalo a společně s pravidelnými procházkami se dal během 4 měsíců, co jsem ho měla do kupy.

 Takhle vypadal když jsem si ho přivezla. Vypadané chlupy, vylezlé kosti.

A tohle je Dokísek po několika měsících....že se dal krásně do kupy? :)

Já a Dokísek.

Po 4 měsících se se ozvala Štěpánka, že pro Dokíska mají rodinu...tím naše společná historie skončila. Musím říct, že jsem brečela jak želva, když odjížděl. Ale hřálo mě u srdce, že jsem jednomu Nosanovi (pojmenování kvůli dlouhému čumáku) mohla pomoct a že se, snad díky mé péči dal do kupy.

Weby o této tématice:

Chrti v nouzi
Adopce chrtů